Speciální adventní kalendář

A začalo odpočítávání. 

Udělala jsem si hezký odškrtávací „adventní“ kalendář a říkala si, že se snad nedočkám. Do operace to bylo 10 týdnů. Teoreticky jsem mohla dostat prý i termín už před Vánoci, ale jelikož jsem ještě neměla potřebná očkování, tak to šlo nejdřív až v tom lednu.

Ještě 9 týdnů… 8 týdnů… 7 týdnů… (Asi bych už si mohla konečně dojít za obvoďákem a pořešit to očkování, že?) … 6 týdnů… 5 týdnů… (Vánoce) … 4 týdny… (Silvestr – no, koukala jsem na rachejtle, poslouchala ty rány a říkala si, že za rok už třeba ty rachejtle budou stereo) … 3 týdny…

No a vlastně jsem dosud ani nevěděla, jak to je s pojišťovnou, jestli to musí schválit nebo jak to vlastně je, tak jsem na kliniku napsala mail s dotazem, jak to vlastně je.
Pár dní žádná reakce. Zbývaly dva týdny do operace, právě jsem absolvovala předoperační (krev + ekg) u obvoďáka, když jsem dostala e-mail.

„Bohužel musíme Vaši operaci přesunout na 1. 2. 2018, předoperační vyšetření bude 31. 1. 2018. Potvrďte prosím, zda s novým termínem souhlasíte.“

Cožé?

Já se tu takovou dobu těším a oni mi to o týden posunou?! 

Každopádně si v tom mailu i vzpomněli na ten můj dotaz ohledně pojišťovny a napsali mi, že schválení od pojišťovny nepotřebuju. Já vyvalila oči – jo, holt jsem zvyklá na ty české, které si diktujou, co a jak. V Německu je to očividně jinak.

Nebo jsem si možná jen vybrala tu nejlepší možnou pojišťovnu. Koneckonců, moje německá pojišťovna má na své hlavní stránce fotku uživatele implantátu a chlubí se, že svým pojištěncům platí high-tech sluchové implantáty.

No co se dá dělat. Aspoň bude mít šéf radost, že stihnu za ten týden udělat víc práce :-) A stihnu i druhé kolo prezidentských voleb. Odepsala jsem tedy, že s novým termínem souhlasím.

Přemalovala jsem si svůj „adventní“ kalendář (viz obrázek, pobavte se). A čekala jsem dál.

Týden… mělo to být zítra, ale prd. Tak až za týden.

Nevím, jestli není můj přístup trochu zvláštní. Většinou čtu, jak se lidi operace bojí apod. Já se těšila už na tu první v 11 letech. Dobře, asi jsem byla ještě malá a hloupá a nedocházela mi rizika. Máma říkala, že když ji docent Kabelka seznamoval s možnými riziky, tak měla sto chutí celou operaci zrušit. Já se fakt těšila.

Ani teď to nebylo jinak. Druhý implantát je pro mě snem, takže opět jsem se nemohla operace dočkat. Vybrala jsem si kliniku s dlouholetými zkušenostmi, takže jsem pevně věřila tomu, že vše dopadne dobře, nic špatného se nestane, komplikace nebudou.

A že po operaci se budu moct zase začít těšit na první nastavení.