Nucleus 7 (CP1000) – recenze

Zvukový procesor Nucleus 7 je aktuálně nejnovějším procesorem od Cochlearu, představen byl v létě 2017. Tady bych se chtěla podělit o své postřehy a zkušenosti, které jsem během posledních několika měsíců nasbírala. Pokud vás čeká implantace nebo upgrade, může to pro vás být zajímavé.

Jen tak mimochodem, procesor N7 získal ocenění za design Red Dot Award 2018. A i když jsem zpočátku z designu úplně odvázaná nebyla, tak teď už si říkám, že si to zaslouží.

Vezmu to tak nějak postupně – design, fungování, příslušenství a tak. Je to dlouhý, ale jsou tam i obrázky!

Design a nošení

Cívky - vlevo N7, vpravo N5. To je rozdíl, co?

Když jsem viděla první fotky N7 (ještě před oficiálním představením), tak... inu, upřímně řečeno, moc mě nenadchl. Divný tvar a hlavně se mi nelíbila cívka :-) Za ta léta jsem u Cochlearu byla zvyklá na „děravou“ cívku a ta u N7 byla najednou jiná. Ale čím déle jsem se na ty obrázky koukala a těšila se, až ten procesor dostanu taky, tím víc se mi líbil. Takže nakonec za mě design dobrý. Jenom bych teda řekla, že Cochlear je příliš konzervativní, co se týče barev. V nabídce je vždycky jen černá, tmavě hnědá, šedá, béžová a bílá. Je to sice jen drobnost a chápu, že většina uživatelů preferuje nenápadný vzhled, ale věřím, že by se našli i uživatelé, kteří by větší pestrost ocenili.

Vlevo standardní akumulátor, 
vpravo bateriové pouzdro

N7 je možné mít ve třech velikostech: největší je s jednorázovými bateriemi, o něco menší je se standardním akumulátorem a nejmenší pak s kompaktním akumulátorem. V porovnání s procesorem N5, který mám na starém uchu, je celkově viditelně menší. A samozřejmě i lehčí, takže se nosí dobře – žádné otlaky, žádné bolavé ucho od těžkého procesoru. Ne že bych s tím měla v minulosti nějaké výraznější problémy, ale občas pro mě bylo úlevou si večer procesor sundat. U N7 tohle úplně odpadá, většinu času o tom procesoru vůbec nevím, maximálně se pod ním občas podrbu a to je tak všechno. Takže na nošení je super a proti předchozím generacím je ten rozdíl ve velikosti opravdu znát. Ono to na první pohled moc nevypadá, ale ucho fakt pocítí každý gram.

Vlevo N7, vpravo N5

Co se mi ale v začátcích nošení N7 na nově implantovaném uchu moc nezamlouvalo, byl pocit, že mi nesedí na uchu úplně nejlíp. Podezírala jsem odlišný tvar procesoru oproti N5. Ten je vidět na fotce s oběma procesory. Ten „oblouček“, který sedí na uchu, je výrazně širší než u N5 a háček je kratší. Připadalo mi, že mi procesor nesedí na uchu tak pevně a stabilně, a také se mi několikrát stalo, že mi zničehonic začal procesor sjíždět z ucha – a to jsem nic nedělala, jen seděla u stolu! Celkově mi i přišlo, že stačí o procesor jen mírně zavadit a už z ucha padá.

N7 se snugfitem

Takže jsem pojala plán si pořídit snugfit, abych si nemusela každou chvíli kontrolovat procesor, jestli dobře sedí. Přitom s N5 jsem za celých 6 let nad snugfitem neuvažovala vůbec, prostě nebyl potřeba, procesor sedí na uchu krásně

Nakonec jsem si ten snugfit (na náklady zdravotní pojišťovny!) pořídila a za ty dva měsíce, co ho mám, můžu říct, že to byl dobrý tah. Cítím se bezpečněji, procesor už nepadá a navíc snugfit u N7 je oproti předchozím generacím už i docela vychytaný, není to žádné nevzhledné monstrum, ale decentní a nenápadný úchyt.

Nicméně... poté, co jsem dostala zapůjčenou N7 k testování i na to původní ucho, jsem zjistila, že jaksi mnohem víc než na tvaru procesoru záleží na tvaru ucha. Nejspíš mám pravé ucho tvarované nějak jinak než levé nebo nevím, ale na levém (starém) uchu mi N7 sedí bez problémů, stejně jako předtím N5. Takže ten problém s tvarem mám jen na jedné straně. To je překvapení, co? :-) Taky jsem si pak všimla, že na každém uchu mi N7 sedí trošku jinak, čili třeba při zapínání nemůžu ruce úplně synchronizovat, každá z nich musí o pár milimetrů jinam.

Používání

N7 má narozdíl od N5 jen jedno tlačítko, ale to ničemu nevadí. Díky tomu, že dálkový ovladač k N7 mám neustále po ruce (mobil), tak tlačítko používám maximálně na zapínání procesoru. Tady se mi líbí, že oproti N5 na zapnutí N7 stačí jen zmáčknutí, není potřeba tlačítko držet několik vteřin. Vypínání zpravidla řeším jednoduše, prostě procesor sundám a on se za dvě minuty vypne sám :-)

K procesoru jsem dostala malý ovladač, ale ten jsem nepoužila ani nepamatuju. Ta aplikace Nucleus Smart je na ovládání výborná a navíc je to opravdu praktické, protože mobil u sebe má člověk pořád, takže dálkové ovládání je k dispozici kdykoliv. Za tohle má Cochlear velkou pochvalu.

Na obrázcích výše vidíte základní a stavovou obrazovku v aplikaci. Jinak aplikace je samozřejmě v češtině, ale jazyk se nastaví automaticky podle jazyka telefonu, a já mám jazyk telefonu momentálně nastavený na angličtinu. Proto mám i aplikaci v angličtině.

Aplikace Nucleus Smart mi umožňuje měnit klasická základní nastavení – program či hlasitost. Prý umí i nějaká pokročilejší nastavení, ale to já nemám aktivované, takže tady informacemi neposloužím. Ale stejně bych to asi moc nevyužívala, s nastavením jsem si hrála vždycky tak maximálně 2-3 dny po nastavení (zvyšování či snižování hlasitosti), ale jakmile jsem se dostala na maximální (na začátku) a ideální (po posledním nastavení) hlasitost, tak nemám potřebu tam cokoliv měnit. Ani ty programy nepřepínám, tu a tam zkusím běžný program místo SCANu, ale pak se zase vrátím ke SCANu a nic neřeším.

Dále se dají v aplikaci najít i nějaké ty statistiky, např. počet „pádů cívky“. To je asi důležité hlavně u dětí, ale i já se na ta svá čísla občas podívám. Na obrázku nahoře (vlevo) je třeba statistika prvních několika dní u zapůjčeného procesoru – ta čísla jsou šílená, co? Můj běžný průměr „pádů cívky“ je kolem 6-8 denně, ale ony to nejsou až tak pády, jako spíš cílené sundání, ať už třeba při porovnávání poslechu, podrbání se pod cívkou, či něco jiného. Ale 58x denně to opravdu nedělám. Tady byl konkrétně problém v příliš slabém magnetu, takže cívka sice nepadala, ale často ztrácela kontakt. Jelikož jsem ale k mé vlastní N7 dostala i náhradní o stupeň silnější magnet, tak jsem ho použila a od té doby už jsou statistiky „pádů“ lepší. A aspoň už vím, že pokud mi klapne upgrade, tak potřebuju magnet č. 4.

Kromě padání cívky to počítá i kolik hodin denně trávím poslechem řeči. Není to úplně 100%, podle toho, co jsem četla, to počítá jen řeč v tichu, ale i tak je to celkem zajímavá statistika. Můj průměr bývá většinou někde kolem 3-4 hodin denně. Na obrázku výše mi ho trochu pokazil víkend, kdy bylo řeči jen minimum, spíš hudba nebo ticho, naopak v pondělí jsme zase velkou část dne žvanili s kolegou a úterý mi nahnala audiokniha :-)

Na co aplikaci využívám nejvíc, je přepínání zdroje zvuku. K N7 je možné připojit bezdrátové příslušenství – pořídila jsem si MiniMic 2+ a TV Streamer. A aplikace umožňuje snadno přepnout z poslechu přes mikrofony na poslech pomocí bezdrátového příslušenství. Ono to teda jde přepnout i tlačítkem na procesoru, ale vlastně ani nevím, jak přesně, protože jsem to ani nezačala používat. Už od začátku to řeším přes aplikaci. Navíc si v aplikaci můžu pak i nastavit hlasitost jednotlivých zdrojů zvuku. To znamená například, že když si chci pustit nějaký film přes TV Streamer a nechci být rušena okolními zvuky, nastavím si hlasitost zvuku z mikrofonů na 0 a pak slyším jen to, co přenáší TV Streamer. Stejně to funguje i u Mini Mic 2+ a u streamování přímo z telefonu.

I tady jsem ale narazila na menší nedokonalosti, které mi trochu vadí a doufám, že časem dojde ke zlepšení:

• Aplikace/procesor si nepamatují nastavení poměru zvuku mikrofonů a jiného zařízení. Po každém vypnutí procesoru (a někdy mám pocit, že i po delší době nepoužívání) se tohle nastavení resetuje, takže to musím pokaždé nastavovat znovu. Upřímně: je to opruz.
• Tenhle poměr lze nastavovat jen během streamování, což není problém, pokud mi např. hraje hudba (to běží i na pozadí), ale když se třeba chci koukat na seriál na Netflixu, tak ta aplikace na pozadí neběží, čili když přepnu do aplikace Nucleus Smart, abych si změnila ten poměr zvuku, musím být hodně rychlá, jinak se procesory zase odpojí a nastavím leda kulové.
• Vadí mi, že si v telefonu nemůžu nastavit aplikace, ze kterých chci zvuk streamovat a ze kterých ne. Typicky např. ve většině her si zvuk vypínám, ale i přesto se po jejich zapnutí procesory připojí k telefonu a streamují... ticho. Nebo když si zapnu Shazam, protože mě zajímá, co to tu hraje za písničku, tak se mi procesory taky připojí k telefonu. Proboha, proč?! Z toho telefonu se nic nestreamuje, jen po něm chci, aby rozpoznal, co to v mém okolí hraje. Nevím ale, nakolik tuhle možnost nastavení může ovlivnit Cochlear, možná je to spíš něco, co by musel implementovat Apple do svého systému.
• Občasné výpadky streamování, když mám telefon v kapse kalhot. Že mi vypadne zvuk, když nechám telefon v pokoji a odejdu 7 metrů daleko do kuchyně, to chápu. Ale že mi vypadne zvuk v procesoru na pravém uchu, když strčím telefon do levé přední kapsy u kalhot (tzn. vzdálenost tak 60-70 cm), to už mi hlava fakt nebere. No a divné je na tom i to, že se mi to stává jen venku. Když jsem doma, tak můžu klidně mít telefon dva metry od sebe a hraje to v pohodě.
• Občas se mi stane, že po aktivaci streamování z telefonu slyším občasné cvaknutí. Myslím, že to dělá jen jeden procesor, a dá se to vyřešit vypnutím a opětovným zapnutím streamování. Trošku otravné to ale je. A už dlouho si říkám, že bych to měla prozkoumat detailněji (třeba se ujistit o tom, jestli to opravdu dělá jen jeden procesor) a pak se eventuálně poptat, co to má jako být a jak se toho zbavit.

Každopádně ale vzhledem k tomu, že tohle je vůbec první generace procesorů, která něco takového umí, tak věřím tomu, že se to na základě zkušeností uživatelů vychytá a doladí. Už tak je to něco úžasného, protože když si chci pustit cokoli na telefonu, ať už je to video na Facebooku či oblíbené písničky, nemusím řešit žádné kabely, žádné další mezizařízení, ale prostě si to pustím a zvuk mi jde rovnou do uší. Luxus. Myslím, že tohle nám můžou závidět i slyšící. Ti si to můžou buď pustit z reproduktorů, což nemusí být vždycky žádoucí, nebo si musí připojit sluchátka. Já nemusím nic, prostě to hraje a nikoho tím neruším. A ty drobné nedokonalosti mi to pokazit nemůžou. Ty jen mírně otravují ;-)

Jo a kdybych náhodou někde procesor vytrousila, tak můžu na mapě zjistit, kde byl naposledy v dosahu telefonu. A pokud si ho schovám někde v pokoji a okamžitě zapomenu, kam jsem ho schovala, tak mi aplikace bude taky schopná říct „přihořívá, přihořívá, HOŘÍ!“ Jsou to ale spíš funkce pro rodiče malých dětí, já jako dospělák si na to dávám pozor a fakt se mi ještě nikdy nestalo, že bych procesor někde ztratila a nemohla najít.

Změna poslechu oproti N5

Na letos implantovaném pravém uchu poslech oproti jiným procesorům neposoudím, protože N7 je tam vše, co znám, a nedá se ani zcela porovnat poslech mezi levým a pravým uchem, protože ten bude vždycky jiný, nezáleží to na procesoru.

Levé ucho už oproti tomu pár milníků zažilo. Před téměř 7 lety jsem přecházela z krabičkového procesoru na N5 a rozdíl to byl velký, několik dní jsem si musela na nový zvuk zvykat. U přechodu z N5 na N7 už k ničemu takovému nedošlo, ten rozdíl tam (subjektivně) prakticky není znát. Jediné, co je jiné, je přítomnost SCANu, který N5 neumí. SCAN dělá to, že automaticky skenuje prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje, a tomu přizpůsobuje poslech. Ty přechody mezi nastaveními pro jednotlivá prostředí jsou plynulé a nijak neobtěžují, což je fajn. Další funkcí je něco, čemu se anglicky říká Noise Reduction (nevím, zda to má v češtině nějaký název, ale dalo by se to přeložit asi jako redukce hluku). A tahle funkce už tak skvělá není: především v hlučnějším prostředí relativně výrazně pozoruju, že procesor se snaží snížit hlasitost hluku, aby byla lépe slyšet řeč. No, nefunguje to úplně vždycky, protože často je bohužel snížena i ta hlasitost řeči a mívám třeba problém slyšet i sama sebe. Taky mívá tendence snižovat hlasitost hlučnějších zvuků, byť v tichu, jako např. smích při rozhovoru. To mi přijde trochu zbytečné.

Zajímavé je, že u N7 na novém uchu jsem si tohohle nikdy nevšimla. Ale jak píšu výše, tam je to to jediné, co znám, zatímco na starém uchu přecházím z něčeho, na co jsem byla zvyklá téměř 7 let, na něco trochu jiného. Všechno je to ale věc zvyku a/nebo nastavení. Pokud si na tohle chování nezvyknu a bude mi vadit, tak se to dá řešit při nastavování.

V říjnu by mě měly čekat porovnávací testy, jestli s N7 slyším lépe než s N5, tak jsem na to zvědavá. U předchozího upgradu ze SPrintu na N5 jsem totiž třeba subjektivně žádné výrazné zlepšení rozumění nepozorovala, ale při audio testech se ukázalo, že tam zlepšení je. Tak snad bude i tady, aby mi pojišťovna ten upgrade zaplatila.

Jednou z nedávných novinek je přidání funkce ForwardFocus. To je funkce, která se dá zapnout/vypnout jen v aplikaci, inženýr/audiolog ji musí povolit a měli by ji používat jen uživatelé, kteří si jsou vědomi toho, co ta funkce dělá a kdy se má používat. Tahle funkce totiž dělá to, že hodně výrazně potlačí zvuky zezadu, aby se uživatel mohl zaměřit na to, co slyší před sebou. Je to určené hlavně do hlučného prostředí, kde se třeba uživatel baví s někým a za ním je rambajz. Takže třeba party, restaurace atd. Vyzkoušela jsem si to během „Happy Hour“ u nás v práci – bavila jsem se s kolegou, stáli jsme zhruba uprostřed místnosti a všude kolem nás se bavily spousty dalších lidí, nejvíc jich ale bylo za mnou. Dělalo mi docela problém ho slyšet a rozumět mu, ale pak mě napadlo, že tohle je možná právě ideální prostředí pro využití ForwardFocus, tak jsem si to zapnula a fakt že jo, hluk za mnou se utlumil a kolegu jsem slyšela mnohem lépe. A docela bych řekla, že mě to až překvapilo, jak dobře to fungovalo, protože většina běžných nastavení „do hluku“ mi vždycky připadala, že mají jen minimální, prakticky neznatelný efekt. Tady byl ten efekt hodně znatelný. Takže tahle funkce je určitě užitečná, ale je potřeba si uvědomit, že to funguje jen v některých situacích.

Výdrž baterií

Nabíječka aku pro N7

Dotaz „Jak dlouho vám vydrží baterie v procesoru?“ je jedním z nejčastějších, které se mezi uživateli KI řeší, často se na to ptají hlavně kandidáti na implantaci nebo noví uživatelé. A vždycky se jim dostane odpovědi, že je to individuální. Takže i když tady napíšu svou výdrž baterek, neznamená to, že to u vás musí být stejné. Ta čísla níže prosím berte jako orientační a jen pro zajímavost.

Používám standardní akumulátory a jejich výdrž se na nově implantovaném uchu pohybuje kolem 25-26 hodin čistého času, tzn. při mém běžném nošení vydrží zhruba den a půl až dva dny. Na starém uchu (se starším a žravějším implantátem a taky s jinou mapou) je výdrž kolem 23 hodin. Oproti N5 je to mírné zlepšení, ale ne o moc, jen tak o hodinku-dvě. Přijde mi i docela zajímavé, že není až takový rozdíl ve výdrži mezi starým a novým uchem, čekala bych ten rozdíl o něco větší.

Když jsem na novém uchu před pořízením akumulátorů používala jednorázové baterie, vydržely mi něco kolem 36-40 hodin. Nicméně já stejně preferuju pohodlí akumulátorů před bateriemi, takže kratší výdrž mi nijak nevadí. Zkusila jsem baterie i na starém uchu, a tam je ten rozdíl mezi starým a novým procesorem docela znát. U N5 jsem mívala kolem 30 hodin, N7 zvládne kolem 35 hodin.

Myslela jsem si také, že výdrž baterií bude poměrně výrazně ovlivněna streamováním a jeho četností, ale nakonec mi začíná připadat, že to tak ani není. Zkusila jsem pár dní nestreamovat, nebo jen minimálně, výdrž byla o 3-4 hodiny delší u starého ucha a o 3 hodiny delší u nového ucha (oboje s akumulátory, u baterií by možná byl rozdíl větší). Taky jsem ale v tu dobu byla jen v práci a byla jsem tam sama (kolegové na dovolené a tak), takže většinou i dost v tichu, což možná také hrálo roli. Každopádně to, jestli mi baterky vydrží 24 nebo 27 hodin, už je celkem jedno. Spíš je podstatné, že to není rozdíl např. 12 versus 24 hodin.

Co ještě?

Pořídila jsem si k procesoru i sadu Aqua+, ale zatím ji ještě nemám vyzkoušenou. Takže o tom až někdy příště.

Kromě toho taky k procesoru existuje i nějaké další příslušenství (které nemám), včetně třeba speciálního adaptéru, který umožňuje nosit procesor mimo ucho, podobně jako Kanso, ale to mi osobně přijde celkem zbytečné. Jednak to není moc na celodenní nošení, a jednak ten procesor za uchem stejně prakticky necítím, tak proč bych ho měla chtít nosit mimo ucho?

No, a víc informací mě už asi nenapadá, taže snad jen kdybyste měli nějaké doplňující dotazy, tak se ptejte, a já ten článek můžu později doplnit.

Suma sumárum: procesor N7 je skvělý a jsem s ním fakt spokojená. Zvuk je v pohodě (a co není v pohodě, se dá doladit), nosí se dobře, a hlavně ta bezdrátová konektivita je geniální. Sice má nějaké dětské neduhy, ale ty mi to nadšení pokazit nemůžou :-)